úterý 4. února 2014

Barvíme francouzského Karabiniera, část třetí - podstavec

   Jsme ve finále našeho krátkého seriálu z prostředí barvení jednotky fancouzských karabinierů. V první části jsme začali nabarvením koníků, ve druhé části jsme pokračovali jezdcema. V této závěrečné části se podíváme na to jak na takový obyčejný podstavec, se ktrerým sice nevyhraje modelářskou soutěž, na stole se bude ale moc pěkně vyjímat.
   Potřebovat k tomu budeme destičku podstavce a již nabarvené modely koní a jezdců, které slepíme. Dále píseček a kamínky různé velikosti, travní posyp a barvičky. Toto vše seženeme v každém pořádném modelářství. Posypy nalepíme na destičku pomocí lepidla Herkules, které mají v každém Papírnictví. Lepidlo má velkou výhodu v tom, že je po zaschnutí čiré a i když se dostane tam kde nemá co dělat, není to poté vidět. Také budeme potřebovat štetec na barvy a jeden na lepidlo.
   Podstavec jsem si nastříkal na černou základovkou ve spreji, ovšem to není bezpodmínečně nutné. Poté jsem vzal zelenou, hnědou a šedou barvu a dopředu si nabarvil místa, kam jsem chtěl dát různé posypy. Na hnědou tak přijdou hnědé kamínky, na šedou šedé a na zelené bude travička. Je to tak lepší, ne vždy se vám podaří posypat vše tak, aby byl souvislý povrch a takto vám nebude prosvítat černá.
   Koníky jsme odřezal od jejich podstavečků. I když má systém hry Napoleon v pravidlech zakomponováno oddělávání modelů z podstavce kvůli zobrazení ztrát a aktuálního počtu vojáků ve formaci, rozhodl jsem se u svých modelů toto ignorovat a počet vojáků v jednotce označovat žetonem s číslem, který bude ležet vedle podstavce. Nabarvené modely jsou totiž náchylné k otěru a poškození paintu, což u nenabarvených modelů nehrozí.
    Nyní jsem mohl začít. Jelikož jsou modely malé, postupoval jsem pomalu. Nalepil jsem vždy dva modely za sebe a počkal až sekundové lepidlo zaschne. Poté jsem nanesl vrstvu Herkulesu na hnědou barvu a posypal kamínky. Téměř okamžitě jsem natřel šedou na podstavci, posypal šedými kamínky a nakonec natřel zelenou a nanesl trávu. Vše jsem dělal nad novinami, abych si odpadaný posyp mohl přesypat zpět do jeho krabičky a co nejméně toho přicházelo nazmar.
   Takto jsem pokračoval až do konce, vždy po dvou jezdcích a pěkně pomalu. Je třeba čekat než sekunďák zaschne, neboť by se vám dostal do štětce při nanášení herkulesu a štětiny by vám slepil. To je pak na vyhození štětce. Také musíte dávat pozor, abyste nenatřeli lepidlem modely. Přichytil by se vám na nich nějaký posyp a dostává se to dolů špatně, kor když to přehlédnete a lepidlo zaschne.
   Při lepení modelů se je snažte lepit logicky, např. model střílející doprava nesmí být nalevo, aby střílel do jednotky. Také pěkně vypadá, když je nenalepíte jen do dvou řad, ale malinko rozhodíte. Mě se to nepovedlo všude jak bych bych si představoval, jde to udělat ještě lépe. Tím docílíte toho, že budou vypadat jako na skutečné zteči, kdy každý kůň jede jinak rychle, i když se snaží držet formaci.
   Toto všechno mi zabralo asi hodinku a půl a na konci tohoto martyria je nová krásná jednotka francouzských karabinierů, kterou si můžete prohlédnout na okolních fotkách.
   Snad se vám líbí nejen ona, ale i tento trídílný tutoriál. A já si jdu chstat na barvení Scott greys. Fotky z jejich barvení opět časem naleznete na tomto blogu.
   Loučím se s vámi pozdravem: Barvení zdar a Napoleonovi obzvlášť.