pátek 29. března 2013

Barvíme francouzského Karabiniera, část první - koník

   Když jsem před nějakou dobou postnul obrázek svého prvního nabarveného koně v měřítku 1/72, byl z toho Rybnik nadšenej a hned mě ukecal na malý tutoriál, kde bych krok za krokem poradil s barvením hnědáka. Svolil jsem, avšak s jistými obavami. Musím říci, že se rozhodně nepovažuji za kdovíjak zběhlého a dokonalým skillem obdarovaného barvíře, ale i tak snad mám za ta léta barvení a patlání co poradit.
   Barvičky, které jsem na barvení použil, jsou z mé sbírky z dob barvení miniatur pro Warhammer 40 000. Firma Games Workshop, která je vyrábí, vyšla na trh s řadou Foundation, která oproti ostatním barvám má více pigmentů. V praxi to znamená, že velmi dobře kryjí a já díky tomu nepotřebuji model stříknout či natřít bílou základovkou. Samozřejmě, pokud bych to udělal, bylo by to z barvířského hlediska lepší, ale na výsledku by to moc nezměnilo. Rozhodně nechci tvrdit, že barvy od GW jsou ty nejlepší na trhu. Nemám zkušenosti s těmi od firem Tamya, Humbrol nebo Vallejo. Tyhle jsem použil prostě proto, že je mám doma a vím jak se s nimi barví.
   Stejně jako je důležitý správný výběr barev, neméně důležitý je výběr štětců. Používám štětce firmy Felherr, před lety se mi dostaly do ruky a od té doby na ně nedám dopustit. Když se k nim člověk chová dobře, vydrží toho opravdu hodně. Doporučuji pořídit štětce velikosti 1 na větší celky, jako je tělo koně, sedlo, ocas atp, a štětec velikosti 0, jen nula, pro menší celky, jako jsou řemeny, oči atp. Velikostí nula je několik, čím větší číslo za lomítkem, tím menší chlup má a tím menší detaily s ním nabarvíte. Pro tuhle velikost miniatur však myslím postačuje čistá nula. Pokud vám nabídnou štětce s přírodním chlupem, dejte jim přednost před těmi umělými. Vydrží déle a jsou prostě lepší.
   I když mám barviček spoustu, zaměřoval jsem se na dvě věci. Jedno byl paint v kvalitě lepší tabletop, což znamená žádné velké vychytávky, stínování či highlight, prostě aby to na stole vypadalo dobře. Druhým kritériem bylo použít co nejmenší paletu barev, aby si případní následovníci vystačili třeba jen s desítkou barev. Zda se mi to povedlo musíte posoudit sami.
   Postup předváděn na koni z krabice French Carabiniers firmy Italeri. Jeden z důvodů je ten, že jsou to prostě krásné modely. Druhak je těžká jízda v Napoleonovi moje nej jednotka. Á jelikož jsem ji měl doma pořízenou, šáhl jsem právě po tomto koníkovi.



   Koně jsme nezákladoval, ale použil jsem metodu lak-barva-lak. Tuto metodu jsem před nějakou dobou navrhl ze srandy Rybníkoj, když jsme se bavili o tom, jak je ten plast pružný a mastný a barva z něj při normálních postupech jde setřít dolů. Moc mu děkuji, že to odzkoušel a přišel na to, že se to tak dá dělat a barva se skutečně odírá o mnoho méně.





Následoval nátěr hnědou. Nijak jsem se neprděl s přetahama, použitá hnědá je docela světlá a jde bez problému přetřít světlejšíma či naopak tmavšíma barvama.








Dále jsem použil barvu černou, kterou jsem nabarvil udidla, všechny řemeny, hřívu, ocas a kopyta. Zde už jsem dával na přetahy pozor, hlavně u sedla, jelikož černá se špatně překrývá. Však uvidíte.







Rozhodl jsem se nepoužít přímo žádnou bílou či úplně světlou a mému záměru nejvíce vyhovovala barva Dheneb Stone, která má odstín šedobílý s lehkým náznakem do růžova. Jelikož to posléze překryji washem, nebude to vadit. Prozatím jsem nabarvil kožešinu na sedle a nechal barvičku stranou na další zesvětlování šedé.




Modrá na pokrývce pod sedlem následovala vzápětí, stejně jako žlutá na lemování. A poté i zelená na brašnu za sedlem, kterou mají všude na obrázcích modrou. Jelikož jsem si špatně vyložil účel tohoto válečku a mylně ho pokládal za deku, rozhodl jsem se ho nabarvit zeleně oproti modré předloze na vyobrazeních. A už jsem u toho, i po prokouknutí svého omylu, zůstal. Aspoň budu mít modely něčím zvláštní.


Jako další jsem vzal do ruky tmavě šedou barvu a nabarvil spodní části nohou. Barvu na štětci jsem si nechal a provedl na hřívě a ocasu tzv. drybrush, kdy se zbytky barvy na štětci šmrdláte po členítém povrchu modelu a zanecháváte na něm zbytky napůl zaschlé barvy. Odtud metoda suchého štětce. Stejně tak jsem barvu použil na zesvětlení řemenů, tzv. highlight.



 Nyní přijde na řadu opět Dheneb Stone jako zesvětlení předchozí tmavě šedé. Na běhy natřený normálně, na hřívu a ohon opět pomocí drybrushe. Model se nám tak žačal pěkně oživovat.






A jelikož máme vše nabarveno základníma barvama, musíme použít wash na vystínování a zároveň ztmavení všech námi nanesených barev. Wash je velmi zředěná barva, kterou jsem model doslova polil. Samozřejmě jsem ji nanášel štětcem, ovšem v dost velkém množství.






Nyní začneme zesvětlovat. Na něco nám budou postačovat původní a prvně použité barvy, na něco je lepší pořídit, či umíchat, barvy ještě světlejšího odstínu. To je případ modré a žluté. Základní barvy nebyly tak výrazné, jako ty o řád světlejší. Na výsledku je to o dost znát.



Následuje zesvětlení zelené, opět barvou o mnoho světlejší než původní temně zelená. Na velkém modelu by takovýto skok působil velmi rušivě, na malé ploše však nikoliv. Oproti tomu na tělo koně jsem použil prvně použitou hnědou, zde by již velký odklon od odstínu musel být pozvolnější. Opatrně jsem jí natřel vystouplé části svalů, hlavně nezajet do prohlubní, kde jsou stíny vytvořené washem. Na šedou jsem opět použil první tmavě šedou. A kožešinu drybrushoval Dheneb Stone.

Pokud jste postupovali stejně jako já. máte před sebou nově nabarveného koníka. Zbývá ještě nalakovat, aby se vám barva nesetřela, a natřít podstavec, k čemuž jsem použil tmavě zelenou jako na pokrývku s trs trávy pod nohama koně. Můžete to poté nechat jak to je a jen přilepit na podložku, nebo si s tím ještě vyhrát a například posypat umělou trávou. O tom si povíme někdy příště.
   Co jsem na začátku nezmínil je to, že je lepší nebarvit modely jeden po druhém, ale v jakési sérii. Dle mě nejlépe po třech, maximálně pěti kusech. Na jedno namočení štětce jste toho schopni nabarvit více, ušetříte čas s neustálým vymýváním štětce atp. A práce jde lépe od ruky, když po několika hodinách barvení nemáte jeden, ale hned tři modely nabarveny.
   Přeji mnoho zdaru, snad se vám tutoriál líbil. Příště zkusím nabarvit jezdce, aby nebylo koníkovi smutno.
   V případě dotazů či nejasností písněte do komentářů, rád vše zodpovím.


pondělí 4. března 2013

Jindřich - "kiltař"

Ahoj,

dnes mi Jindřich aka Rauco poslal zajímavý email a tak ho se teď pověsím. Myslím, že by vás to mohlo zajímat a budu rád, pokud se v komentářích rozběhne debata.

Rybník

Jindřich Rauco píše:

"Po dlouhé době jsme se vrátil k oživení  své armády. Oko mi padlo na moji skotskou gardu a tudíž jsem se do ní pustil.
Nejdřív nastoupilo naštvání z hloupého výběru figurek v krabici. Vážně ItaIeri nechápu, proč do bedny cpala některé modely (ležící střelec, podpírající raněného, ale chybí skotský důstojník a vlajkonoš), ale nevadí, snad se mi povede někoho přemluvit aby mi vyměnil figurky a já měl krásnou jednotku. Prozatím  z vojáků co mám,
jsme poskládal, přední klečící řadu a za ní nabíjející. A následovalo kreslení (nebo jak by chtěl číst Zdendaliny patlání). 
Tentokrát jsem to bral trochu zodpovědněji a to i díky velikosti modelů a jejich propracovaní oproti jízdě, kterou vlastním (jsou to Scots grey ale už nevím od jaké firmy).

Při práci jsme se nechal inspirovat návody od lidí kreslící Warhammer a Rybníkem.

A teď už jen postup:

1. omýt v jarové vodě

2. nabarvení celé figurky bílou barvou (sprej už nesprejoval), ale jen velmi lehkou vrstvičkou

3. Tmavě zelený kilt

4. Červená na kabátu, obrubě čepce, a ponožkách

5.  Hnědá na dřevěnou část dud, dudy samotné (nakonec doplněné o trochu zelené a černé), ochrana nohou (nevybavuji si název), spodní část sporanu

6. Černá na čepce a boty, dolní část sporanu

7. Pleťovka na všecky odkrytá části těla

8. Žlutá na manžety

9. Modrá na feltflašku

10. Dodělky, přetírání a dotírání

11. Lehký nátěr suchým štetcem s bílou barvou na zvýraznění per na čepci

12. Natření bezbarvým lakem

Na fotce vypadají hůř než v reálů.Takže doufám, že budou v boji o mnoho platnější než nenabarvení."


... píše Jindřich aka Rauco. A teď již jen fotka: