Warapple Gaming Day

Rozhodnul jsme se pln nadšení napsat krátký report o Warapple gaming day, potažmo Napoleonských bitvách tam. 
To, že dojed do Jablonné vlakem od nás z Moravy, není dvakrát krátká cesta a už vůbec ne příjemná se moc zmiňovat nebudu, protože to co pro nás připravil Rybník a další kluci bylo super. 

Hned ve dveřích školy jsme vyfasoval destičky pro figurky a už jsem přilepoval magnetickou pásku, abych svoji Royal army připravil k boji. K čemuž mě Rybník popoháněl neb se těšil na urputný boj. Který po pár hodinách příprav opravdu přišel. 

Hráli jsme dobývání statku. Já byl chrabrý obránce. Kolem statku jsem rozestavěl svoji dvacítku a čtyřicítku řadové pěchoty. Pár děl k přistupovým bodům, lehkou pěchotu a jezdectvo jsem nechal mimo. Přesný postup si nepamatuju, ale vím, že děla mi dělala jedině ostudu. Ač pěkně nakreslená (ehm Zdendalíny by prudil, takže napatlaná), tak střílela jen do mostu (prokletá 3!) těžká jízda se mi utopila v potoce a pak už nebyl pro frantíky problém ji rozdrtit. A konec byl jasný. Přišel jsem o svoji dělostřeleckou baterii a ke statku se hrnulo spousty žabožroutů. A jelikož jsme velel odhodlaným skotským plukům, rozhodnul jsme se úkol plnit do posledního dechu. Nejdřív mi byla rozprášena dvacítka, pak padlo malé velení a nakonec přišla i čtyřitícka. Zepředu atakována pěchotou a ze zadu těžkou jízdou. 
Suma sumárum, krásná a dlouhá bitva o které nikdo z Britů nemůže vyprávět, neb jsou hnojivem pro kytky. 
Musím uznat, že Rybík vyhrál po právu, převyšoval mě ve znalostech pravidel (číst si je ve vlaku a usnout u nich nebylo asi vhodné a prozíravé) a i odhadu jednotek.  

Následovalo hraní letadýlek (Wings of War), což mě naprosto nadchlo a to díky modelům, ale i super vysvětlení a postřehům Watchdoga . Večeře a hraní Trans Evropa v hospodě. Pak ještě partička oblíbené asijské (teda chtěl jsem napsat karetní hry) Bang! Tentokrát jsem byl chválen já, za logické a pěkné vysvětlení pravidel a principů. 


No a hned v jednu jsme usínal znaven hrama a natěšen na druhý den. 


Hned jen co jsem oko rozlepili a po snídani, kafíčku a procházce do školy, kde se celá akce odehrávala jsem začali opět válčit. Tentokrát proti Honzovým Francouzům (od Kutuzova jsme se nechtěl nechat potupit). Naše jednotky sváděli boj o most. Bitva byla víc než vyrovnaná. Tentokrát se moje dělostřelecká baterie ukázala jako velmi smrtící a kosila na vše co přišla. Jejím velmi vyrovnaným protipólem byla kolona jednoho děla, lehké pěchoty a granátníků, která mi naprosto zdecimovala celou těžkou jízdu. Honza jako první dorazil na Cíl mise a začalo odpočítávání kol. A jelikož Rybník měl další povinnosti, zabalili jsme to a Honza vyhrál. 
Nepochybuju o tom, že kdybychom nemuseli končit, bylo by to ještě víc než zajímavé neb jsem neměl skoro žádné ztráty na pěchotě. Což Honza měl a to poměrně velké. Ale cílem hry bylo něco jiného. 
Také jsme navrhli několik nových pravidel (ničení objektů dělostřelectvem, střelba na vedlejší oddíl, připojování jednotek do boje, atd.) A nyní je na Rybníkovi, aby se s tím popral. 

Každopádně mu patří můj dík a obdiv za to jak to všecko pěkně nachystal. Též děkuju ostatním hráčům, i těm co si nedonesli terény, že se bylo komu smát. Taktéž Watchdogovi za super polítání. 
Jak jsem psal na hofylandu, pánové těším se na další akci! 
Jindřich „Rauco“ Pávek